|
|
Extra ecclesiam: Nekatolíci a nekřesťané v Itálii v 16. století
Banďouch, Pavel ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou existence a působení nekatolíků a nekřesťanů v Itálii v 16. století. Za použití komparativního přístupu sleduje pronikání myšlenek reformace a jejich recepci ze strany tamního obyvatelstva. Zabývá se rovněž sociální strukturou příznivců nekatolických vyznání. V případě nekřesťanů se věnuje především proměně přístupu k nim v rámci sledovaného období. Ke komparaci byla zvolena většina významných italských států daného období - Toskánsko, Janovská republika, Neapolské a Sicilské království, Milánské vévodství, Savojské vévodství, Benátská republika a Papežský stát. Na základě zvoleného komparativního přístupu a adekvátních historických pramenů a odborné literatury tato diplomová práce nabízí jak analýzu působení nekatolíků a nekřesťanů ve sledované oblasti, tak i regionální specifika. Klíčová slova: hereze, nekatolíci, Itálie, 16. století, nekřesťané
|
|
|
Nekatolíci na třebičskem panstvi v 17.a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace ve druhé polovině 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem mého zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
|
|
Proměny církve v době nastupujícího osvícenství
Žezlo, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Proměny církve v době nastupujícího osvícenství pojednává o pokračujících sporech mezi jednotlivými vyznáními v 18. století. Katolická církev, která je zpočátku vnucována všem poddaným i vrchnosti v říši římské, pomalu ztrácí svou dosavadní moc. Její moc nepřímou úměrou klesá v době, kdy se do Čech přes Německo a Itálii šíří Osvícenství. Mění úplně vše, na co bylo nějakým způsobem nahlíženo, a naopak vytváří mnoho nových poznatků. Osvícenství se objevuje již za císaře Karla VI., sice ne v takové míře jako u jeho dcery Marie Terezie, a už vůbec ne jako u jeho vnuka císaře Josefa II., který celou svou říši přetvořil podle svých osvícenských představ. Při těchto reformách dochází postupně k "osvobození" nekatolíků a ke zrušení nevolnictví. Církev se v takové době velmi tříští, vznikají nové pohledy duchovních na katolickou církev i na křesťanství samotné.
|
|
|
Extra ecclesiam: Nekatolíci a nekřesťané v Itálii v 16. století
Banďouch, Pavel ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou existence a působení nekatolíků a nekřesťanů v Itálii v 16. století. Za použití komparativního přístupu sleduje pronikání myšlenek reformace a jejich recepci ze strany tamního obyvatelstva. Zabývá se rovněž sociální strukturou příznivců nekatolických vyznání. V případě nekřesťanů se věnuje především proměně přístupu k nim v rámci sledovaného období. Ke komparaci byla zvolena většina významných italských států daného období - Toskánsko, Janovská republika, Neapolské a Sicilské království, Milánské vévodství, Savojské vévodství, Benátská republika a Papežský stát. Na základě zvoleného komparativního přístupu a adekvátních historických pramenů a odborné literatury tato diplomová práce nabízí jak analýzu působení nekatolíků a nekřesťanů ve sledované oblasti, tak i regionální specifika. Klíčová slova: hereze, nekatolíci, Itálie, 16. století, nekřesťané
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nekatolíci na třebičskem panstvi v 17.a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace ve druhé polovině 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem mého zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
host ::
RSS.